Recept na správnou obálku

27. 2. 2019 / Interní Redaktor

Obálka je jako dort v cukrárně nebo šťavnatý steak v restauraci. Musí vás lákat „ochutnat“ časopis. Připravit ji tak, aby (kdyby byla k snědku) mohla soutěžit o michelinskou hvězdu, vyžaduje především mít k dispozici správné ingredience. Znáte je?

Některé jsou „ve spíži“ u nás: mnohaleté zkušenosti, kreativita, invence… Jiné má „na skladě“ klient: jasná představa o tom, co by měl časopis sdělit, jak moc si přejete „přiznat“, že jde o klientský titul, apod.


Fotku, klíčový základ, můžeme dodat my (protože víme, jak pořídit takovou, která funguje – čerstvou, aktuální, „voňavou“, šťavnatou) i klient, jestliže má pro to svůj vlastní důvod.


Co všechno je potřeba, než se titulka, která bude na čtenáře působit, začne vařit:


Pořádná dávka kvalitních podkladů


Základní přísadou je dodání kvalitních grafických podkladů. Špatná fotka na obálce může způsobit, že celý magazín bude budit dojem laciného titulu, za který by se vydavatel měl jít osobně omluvit stromům, jež byly kvůli výrobě papíru pro tisk magazínu pokácené. Je tedy třeba dodat fotku v rozlišení 300 dpi, která bude mít nejméně 2500 pixelů na výšku a na šířku.


Název magazínu


Kapitola sama pro sebe, o které se více dozvíte TADY.


Špetka místa pro slovíčka


Fotka umí zaujmout, ale kvalitní titulek na obálce klientského magazínu, právě v kombinaci s dobrým obrazovým materiálem, vzbudí pozornost. Aby písmenka mohla někoho nalákat, musí být ovšem nejdříve vidět! Schovaná písmenka jsou bez hlasu a nemohou na své okolí řvát a vábit lidi, aby časopis otevřeli. Figura na obálce by neměla mít strakaté šaty, neměla by být pokrytá jakýmkoli vícebarevným materiálem. Ideální jsou velké jednobarevné plochy, do kterých je pak snadné umístit slova, která budou firemní magazín propagovat.


Protřepat předsudky a vyhodit „konzervy“


Název časopisu bývá umístěn v horní části obálky. Musí to tak být? Říká kdo? Komerční časopisy bojují o pozornost na novinových stáncích, kde jsou často skladované ve stojanech a vzájemně se překrývají. Tam umístění titulu v horní části dává smysl.


Pokud se ovšem magazín distribuuje jinak než skrze novinové stánky, nebojuje proti ostatním časopisům, ale bojuje s pocitem kolemjdoucích lidí, že se jedná o reklamní leták, který nemá cenu otevírat. Denně na lidi útočí obrovské množství reklam, tak proč zrovna otevírat váš firemní časopis? Protože kolemjdoucího zarazí.


Člověk nemá kapacity nově vyhodnocovat všechny vjemy, které ho obklopují. Ty zpracovává podvědomě. Teprve náhlá změna v naší běžné zkušenosti nebo nečekaný pohyb má tu moc přitáhnout naši plnou pozornost. Je to vlastnost, kterou jsme zdědili od našich prapředků, kteří museli být, vydáni napospas pravěké divočině, neustále ve střehu.


Obálka by proto měla být zkrátka jiná, než jak to dělají ostatní. Dejme název titulu do spodní části stránky. Šokujme lidi odvážnou fotkou nebo netradičním designem, u kterého si nebudou jistí, co to vlastně vidí, a budou to chtít prozkoumat. Umístěme na titulku zajímavou otázku, na kterou lidi budou chtít znát odpověď, a proto si časopis otevřou. Pokud budeme obálku vytvářet jako ostatní, bude klientský titul „jen další v řadě magazínů“. Pokud nabídne něco nového, může mít moc překvapit lidi ze zálohy a ukradnout nečekaně jejich pozornost.


Pak obálka splní svůj účel vábničky a dřív, než si to lidé uvědomí, budou polapeni vaším magazínem.


A ještě něco: Klient se může více nebo méně „motat“ v kuchyni. Někdo rád „vaří“ titulku společně s námi, protože vaření (grafika, focení) je jeho hobby. Ale pokud je obor výroby magazínu španělská vesnice, doporučujeme věřit kuchaři a jen ochutnávat při schvalování titulní strany, co předkládá, a jasně říkat, jak jednotlivé chody šmakují.